Dětičkové VI.

Mělo by to celé začít už v rámci seznamování mamči a mimča. Bohužel ani dnes se nemusí nejvhodnější postup v každé porodnici podařit, někdy už kvůli samému průběhu porodu ne. Však víte, císařský řez a další legrácky. Za ideálních podmínek se ale čerstvé děťátko položí mámě na bříško ještě před oddělením, tedy před přestřižením pupeční šňůry. Pokud má hlavinku dost blízko, samo se zajímá o to veliké světlé s tmavým terčem před sebou, jako by vědělo, že právě tam je čeká první ochutnávka.

V porodnici dnes mámu nenechají dlouho, ale měli by ji s dítětem propustit, až když se jí začne tvořit mléko a je zřejmé, že si se svým drobečkem umí poradit. Tady vás s klidem v duši odkážu na různé servery s pojmem “kojení” v názvu, dokonce se mi někde líbilo malé instruktážní video.

Kdo si vzpomněl, že ta ozdoba nějak souvisí s mateřstvím, krmením dětí a dokonce mlékotvorbou, nemusí se červenat, že by byl nějaký super vzdělaný inťouš teoretik, ba naopak! Je to člověk s nadmíru širokým, hlavně praktickým rozhledemJ .

Sice poněkud kousavě žertuju, ale význam ženského těla a jeho estetické hodnocení v podobách jednotlivých etap života se dost smrsknul na plochodrážné, implantáty vylepšené anorektičky, které se od barbínkovských panenek staly už před lety takzvaným ideálem krásy.

Takže, moji milí, pánové i dámy: Račte si, prosím uvědomit, že těhotenstvím a porodem se tělo proměňuje, například se rozšíří hrudní koš. Žena totiž dýchá za dva tvory. Na tom hrudním koši zmohutní prsy, v nichž tuková tkáň sice taky trochu nakyne, ale je připravená ustoupit co nejvíc namnoženým hroznovitým zásobárnám mléčné žlázy.Aby dítko, teprve mžourající na ten náš svět, trefilo správným směrem, bradavky a jejich okolí hodně ztmavnou. Na kojení není problém potřebovat podprsenky (postaru číslované) jako 6, když jste před těhotenstvím měla 2. Dneska je to samé písmenko, takže něco jako od A do C.

No a pokud mamina dobře jedla, pila, nijak přitom nešílela, mohla bez problémů nabrat kolem 15-20 kil a po porodu je to ještě znát. Tady se zastavím: opravdu nemusíte být spokojené s tím, jak vám vepředu visí jakýsi zbytek vyprášeného pytle na nošení dítěte. Jenže od toho jste šestinedělky, aby se to postupně dostalo do normy.

Žena po porodu patřívala “do kouta”. Měla odpočívat, nabírat síly, měla být chráněna před nebezpečími zvnějšku. Lidé si všimli, že co žena “chytí” v tomto období, tak dlouho nezvládne překonat. Od plísní v nemocničních sprchách, přes záděry nehtů a panaricia(to je ten zánět, co při něm doktoři rádi odstraňují nehet) až po regulérní ošklivé nemoci, například TBC. Takže, milé šťastné maminy, koukejte pamatovat, že mezi lidi během šestinedělí opravdu nepatříte!

Nedělky mají nárok na pořádnou stravu. Proto se odjakživa nedělkám do kouta vařívala slepičí polévka. Pozor, ne ten vývar z kuřecích trosek, jaké dnes dostanete zmrazené nebo chlazené. Poctivá tuhá slepice, dnes v papiňáku vařená čtvrt až půl hodiny. I vědci již vyzkoumali, že vývar z dospělé slípky skutečně obsahuje cosi výživnějšího a LÉČIVÉHO, takže moudrost předchozích staletí je opět oprášena a uznána.

Pejskaře tímto nabádám, aby dlouhé kosti ani náhodou nedávali psům. Slípky totiž nejsou ta hormonálně vyhnaná kuřátka s měkkými kůstkami, které zvládne i citlivý jezevčík. Jejich kosti se mohou nalámat na ostré jehly a střepy, které psovi projedou skrze střeva.

Maminky by kvůli kojení měly hodně pít, cpát se tvarohem (kašlete na tavené sýry a čaj s mlékem, obojí odvápňuje!) a bílými, doma dochucenými jogurty (žádné drahé okradené a vylepšené svinstvo, ušetřené penízky investujte jinak). Pijte nebublaté věci, ať mimčo nemá prdíky, pokud budete mít mléčné výrobky, tak mléko samé tolik nemusíte, ale dva litry k běžné spotřebě to být klidně mohou. Tedy mimo běžné nápoje, jakým bývalo před těhotenstvím pití u snídaně, polévka a pití k obědu, svačinám. Kafe nepočítat, kafe odvodňuje!!!

Co jíst při kojení dalšího? Klidně cokoliv. Ano, některá jídla se mohou po několika hodinách u dítka projevit prdíky a napínáním bříška. Pokud však chcete kompletní výčet, nepotěším vás. Ono je to u každého jinak. Někdo by vám odepřel i ředkvičky, průměr vrčí na čerstvé kedlubny, všeobecně jsou uznávány fazole a hrách, občas čočka. Řekla bych, že co vždy nadýmalo vás, to asi bude nadýmat takovým poměrem i dítko.

Jezte červené maso a hovězí nebo vepřové vývary (třeba v.žebírka). Svému dítěti totiž v mléce dodáváte i železo pro tvorbu jeho krvinek. A pozor, byla dokumentována souvislost mezi zlenivěním českých matek kuchařek, stále používaným kuřecím masem a vysokou chudokrevností jejich dítek. Zkrátka: vývary z kostí železo v krvi jistí.

Nedělky mají mít dost spánku. Klidně si schrupněte i přes den, potřebujete odpočinku víc, než si myslíte. Spánek, klid a dostatek tekutin totiž zdánlivě paradoxně napomáhají hubnutí. Zdravému hubnutí, víme?

Pokud chcete vědět, kolik mléka mrně vypije, važte si ho před a po krmení, snad ještě existují nástavce na některou kuchyňskou váhu. To si musíte zjistit samy. Určitě to je v šestinedělí tak 80 - 120 g/krmení. Pokud byste zamýšlely využít antikoncepční účinek kojení, musí mimčo vypít kolem 800g/den. Teprve tehdy se spustí tvorba hormonu, který nenechá dozrát další vajíčko. Což je spotřeba děcka kolem 3.měsíce věku. Chápete tedy nyní, proč se mezi lidmi na tuhle antikoncepci tak nadává? Kolem třetího měsíce se totiž dřív už přikrmovalo, takže žádoucí “spouštěcí” úrovně se nikdy nedosáhlo! Dalo se tedy otěhotnět v šestinedělí i kdykoliv potom.

Tak a teď k těm báječným cancům o slabém mléku. Prdlajz! To je tak výjimečná věc nějaké podvyživené chudinky, že vy se tím nezabývejte, kdyby to pět doktorek tvrdilo!!!! Pan profesor Švejcar, když jsem si mu kdysi celá zoufalá stěžovala na nátlak pediatriček a hrozbu sociálkou, když budu dál tvrdohlavě kojit, mi napsal velmi laskavý dopis. Trpce konstatoval, že právě ty mladé lékařky, i když jim to stále přednáší, kdekomu cpou náhradní mléka. Byl to dopis místy pěkně rozčílený, takže jsem byla docela ráda, že nestor naší pediatrie žil ještě nějaký ten růček a že moje dotazy nebyly příčinou jeho odchodu.

Takže teď napněte uši, moje milé, a říkejte si to i nahlas: vaše mléko je nebo bude přesně tím, co vaše dítě v danou chvíli potřebuje. Vyvíjí se totiž s ním. Přirozené kolísání v mlékotvorbě nebo ve vašich pocitech vás čeká trojí:

Skutečný výkyv v mlékotvorbě se objeví na konci šestinedělí. Nabíhá se na setrvalý stav. Mléko se tvoří a ukládá v zásobárně prsou, takže při delší pauze nahmatáte nacpané sklípečky mléka, které pod kůží připomínají tvrdé hrozny. Když vyprostíte prs, může začít stříkat. To nepodceňujte, lze zasáhnout i cíl přes dva metry vzdálenýJ! Děcku to neublíží ani nezahltí. V této době lze dosáhnout nevratných změn na prsou, o kterých platí úsloví ”Mohla by kojit vodníka z mosta.” Záchranou tvaru a prevencí rolovatelnosti prsou od pupku vzhůru je naprosto jednoduché opatření: Nosíme kojicí podprsenku i na noc. Tím pádem také ušetříme starosti se skvrnami z volně prýštícího mléka na prádlo, když si dopřáváme pohodlí.

Další výkyv nás čeká na konci třetího měsíce po porodu. Ubývá příhod s “tlačením” mléka, protože se snaží přejít na tvorbu za pochodu. Tedy během samotného sání dítěte. Až nyní se do vašich ňader vrací tuk a ustupuje kapacita zásobáren. To znamená, že se postupně vracíte k žádoucímu tvaru pevných prsů. Takže samy poznáte, kdy si večer sundáte postroj a klidně můžete spát bez něj. Přes den samozřejmě pokračujte, ono se vám to jen vyplatí.

Maminy věděly, že se touhle dobou přikrmuje, někdy jim to v poradně rovnou nařídili. Proto byly rázem ještě nejistější: Dávám děťátku skutečně to nejlepší? Jo, vážené dámy, poradna, to býval bič! Všechny jsme se tetelily, aby naši pašíci přibrali, jak stanovují tabulky. Jenže ty tabulky platily na sunarová prasátka, nikoliv na kojené děti. Takže nervózní mámy večer před poradnou třeba rozvařily krupici ve vodě, aby dítě pokrmem “zatížily”, případně začaly hysterčit, neboť nevěděly, zda jejich dítě skutečně dobře pije.

V tuto dobu totiž díky té tvorbě během pití přestává mít matka přehled. Necítí takové příjemné vyprázdnění skladových prostor jako předtím. Vy už tušíte, proč, ale tehdy, v 80.letech třeba, jim to, co já už řekla vám, nikdo nepověděl. Babičky to totiž neznaly, když samy krmily flaškou! No a babičky, jak viděly nervózní mladou, hned řekly, ať se na to vykašle a řekne si o sunar, přinejhorším aspoň s tou poradnou bude mít klid. Něco odkojila, tak co. Prababičky, které kdysi poctivě kojily, tiše mlčely, neboť věděly houby o moderním světě, že.

V půl roce věku dítěte se naposledy ocitáme v časech výkyvů, kdy nevíme, jak na tom s kojením a nasycením dítěte jsme. Opět může s odhodláním maminy otřást několik divných dnů, ale prosím vás, zdravé děcko to rychle srovná, i kdyby opravdu při půlce přiložení za den moc nevypilo. Když překonáte i tohle, můžete už kojit až do alelujá, už budete bez hormonálních výkyvů - až do dalšího těhotenství.

Tím jsme se dostaly na likvidaci tvorby mlíčka. Jak jsem už naznačila: cvičte pouze doporučované speciální cviky pro nedělky, které formují postavu, nutí dělohu k zavinutí a předcházejí problémům s cévami. Kdo cvičí na postavu modelky, vysokou námahou likviduje mateřské mléko.

Když už miminko musíme nějak přikrmit, tak pouze lžičkou, neexistuje flaška!

Jakýkoliv stres, námaha, leknutí, všechno může zastavit mlékotvorbu. Naopak vůle kojit, skoro šílená, plus přikládání k prsu, může rozjet mlékotvorbu i tam, kde už bylo po ní. Profesor Švejcar argumentoval černošskými pannami, které se dokázaly ujmout osiřelého sourozence. Cikánské babičky tak byly běžně schopny dokojit vnoučata. Osobně jsem opakovaně pocítila nalití prsou při pomáhání s miminem plus následné objevení mleziva. A také jsem si mlékotvorbu udržela při svém třídenním odloučení od novorozeněte. (Proto používám tu “šílenou” vůli. Ani vidět jsem dítě nemohla, ale sestra mi poradila, že když aspoň pár kapek vyždímu, mléko se udrží. Vzala jsem to doslova a holt měla na prsou šílené koláče modřin, ale po čase jsem odstříkaným dokázala přikrmit další dvě děti.)

No a co když dítko jen cumlá a nepije?

Tak to si, prosím, uvědomte, že nejste jeho dudlík. Přikládejte častěji, ale jen na 15-20 minut. Do té doby si každé dítko vycucne většinu toho, co potřebuje. To potom není problém přiložit mrňouse 10-14x denně. Taky se přitom nenudíte, protože si intenzívně prožijete takové to svoje spiklenectví s miminkem a vnitřní blaho, které se přelévá i do něj.

I kdyby se časem prokázalo, že za nepití mohla nějaká porucha (my si užili ochrnutí půlky těla), to, co teď mrněti dáte po výživové a citové stránce, je k nezaplacení. Ona se právě tady a teď formuje vaše silná mateřská láska v plném slova smyslu a taky ono čarodějné vědomí o děcku, které vám někdy přihraje správné řešení problému. Nebo tušení, že máte mazat domů, případně že se s ním cosi děje.

Kojenému děcku nedávejte nic. Dnes se říká vůbec nic, ale snad by se to nezbláznilo, kdyby tak 30-50 ml čajíku proti prdečkům dostalo. To se zaleje 3-5 kousků fenyklu vroucí vodou, za deset minut sleje a malinko přisladí. Dělala jsem i v mléčné kuchyňce pro kojence, takže tehdy se snesla tak 1 kostka cukru na 100-150 ml tekutiny. Pokud chcete fungovat jako správné kojné, račte, prosím, bumbat čajík samy, silnější a ve větším množství. Na doby kojicích nejistot, tedy v časech výkyvů, kdy jste ve mnou vyjmenovaných obdobích (6.týden, 3.měsíc, 6.měsíc) nebo jste se dostaly do životního presu, račte se potrápit čajíkem kmínovým. Hnus, děs, běs, leč účinné.

Prosím, hlavně mějte na paměti, že se vaše děťátko teprve seznamuje se světem. Jeho tkáně, včetně střev, se teprve učí pracovat. Ono mimino zblajzne všechno, co mu dáte, ale radši bych se tím nechlubila. Takové nacupané drobeček, co měl v pěti měsících osm kilo skrze sunar a všecko, co mu šmakovalo, v dospělosti bude zápasit s otylostí a vředy. Naše děti nejsou selata na porážku! Nepotřebují růst rychle jako telata, proto má lidské mléko jiné složení než kravské.

A proto je taky tolik alergií na potraviny. Už naši staří moudří a zkušení předkové odpozorovali, že dětem víc svědčí jako náhražka mléko kozí. Když dřív žena na vsi mléko ztratila, vyčlenila se jí kozička, kterou si ošetřovala a udržovala v čistotě a dávala od ní mléko děcku. Převařené.

Takže žádné mlsy pribiňácké, žádná okradená úžasná moderní jogurtová vymyšlenost, rajská omáčka, natož svíčková, ba ani ten knedlík nebo pivo, co miminům tak chutná. (Nesmějte se, to jsou konkrétní skutečné vymoženosti, užívané dětmi ve 3 měsících! ) Jen mu to hezky přepasírujte přes svoje mléčné žlázy!

No a nakonec pár vychytávek:

Při kojení jsem vlhla i na druhém prsu. Protože moje mléko bylo velmi žádané a jsem spořivka, strčila jsem si do druhého košíčku šáleček na pidikafe a zachytila tak i 50ml předního mléka. Chce to trochu praxe. Potom jsem odstříkla zbylé zadní mléko z vycucnuté nádržky a uložila do lednice. Lahve jsem normálně vyvařila tak 20 minut a nechala uschnout bez utírání, ještě teplé zavřela. Maminy tím pádem neměly důvod převařením zničit léčivé a další látky. Já sama měla jistotu, že kdyby se cokoliv stalo(dítě řvalo jako tur a já se zdržela na některém z řídkých výletů bez něj), je něco k jídlu k dispozici.

Po sběru za 24 hodin jsem mléko dala dál nebo upotřebila pro starší děti. Tady je výhoda doma slazených jogurtů a šetřených korun: mateřinu nikdo chuťově nepozná a osladíte to medem, strouhanými jablky, marmeládou. Ještě předškolákům to prospívá, další etapy nemám z praxe ověřenéJ .

Zato jsem na vlastní očadla viděla, jak dvouletému prckovi zabral denní přísun pouhých 80 ml mateřiny. Během 14 dnů se ten chudáček olezlá se strašlivým alergickým ekzémem začal dávat do pucu, zhruba po těch dvou týdnech se kůže vyčistila a honem se dělaly fotky nádherného klučíka. Vydrželo mu to tak měsíc bez dalších přísunů. Víc neměl, ony si to moje odběratelky skoro žárlivě hlídaly, zvláště, když mi produkce po půl roce věku dítěte klesala. A mamina si netroufla přijít sama, když jí to po návratu ekzému došlo. Též prý jí bylo blbé oslovit někoho jiného. Vždyť kojení v té době, to bylo až na hranici čehosi sprostého a i ta možnost odstříkaného mléka měla pachuť divnosti.

No, co budu líčit: Jednou zasáhla i tchýně matky, která moje mléko (při mém vědomí, že je to skutečně dar nemocnému děcku) po hodině z lednice vyndala, zkontrolovala, ochutnala a jasně stanovila, že to jako mléko nevypadá a nemocnému děcku se nemá nic hnusného cpát. Ona totiž mateřina na chuť dospělých opravdu není nic moc. Rozpačitá mamina mne poté poprosila (byla jsem na návštěvě v okolí), ať to klidně vylévám do záchoda, že nemůže nic dělat a doktoři podle panímámy nejlíp vědí, jak léčit…

Nakonec ještě ponaučení ze základních: Nejste horší, ale spíš lepší, než byly vaše mámy. Když jste unavené, odpočívejte. Když se vám nechce něco dělat, klidně si jenom hrajte s mimčem. Úklid vám neuteče. Učení půjde do kebule hůř. Příroda si přeje, abyste byly trochu intelektuálně mínusové, tak to neřešte stresem a ničeným sebevědomím. Když si budete připadat hodně hospodyňsky blbě, mrkněte na nějaké návštěvě po místech, která se zapomínají při úklidu. Jistě vás potěší, že i ta nemožně vzorná kamarádka, kolegyně nebo dokonce tchyně to nemá tak vyblejskané, jak se tváříJ .

Vy jste jedinečná, báječná ženská a máma, co se zrovna zaučuje. Nikdo učený z nebe nespadl a jenom my ostatní mámy víme, jak dokážeme být nad dětmi zoufalé a nešťastné, jak hledáme cestičku k porozumění. Pokud si zvládnete časem odskočit k nějakému přivýdělku, učení nebo pouze na pár hodin oddychnout od neustálé péče od potomka, tím lépe. Nejste stroj, musíte taky vypnout.