Úvodní stránka :: O mně :: Povídky :: Články :: Rady :: Román :: Kniha návštěv :: Kontakt | Nejnovější články ... | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
SEZNAM KATEGORIÍ / Články / O starých dětských knížkách a časopisech
O starých dětských knížkách a časopisechPředkládám vám jednu z verzí článku, který by měl provázet prezentaci - pokud se ji podaří převést přes autorská práva - ve sborníku z konference. Totožný je seznam malířů a ilustrátorů, s nimiž se ve svých knížkách potkávám. Naučila
jsem se číst celkem brzy a nedělala jsem rozdíly mezi pohádkami starými nebo
novými. Naše dětská knihovna byla bohatá, knížky patřily k nejčastějším
dárkům. Nemoci mi oslazovalo svolení listovat ohmatanými a rozpadlými čísly
Punti, slova hymny se mi vtiskla díky leporelu, z něhož se je učila už
moje maminka. Cosi o Baťově továrně mi řekly Děti cirku, milovala jsem Gabru a
Málinku. Po
mamince jsem zdědila touhu získat zpět knihy, které mi ze života zmizely. Ona
při jednom stěhování přišla o část rodinné knihovny a když si můj bratr odvezl
svou část knih, včetně mých oblíbených, začala jsem šmejdit po antikvariátech a
hledat náhrady já. Neváhala
jsem zabavit staré Junáky, určené do sběru, které kdosi ze sousedů nechal na
kupě balíků novin, vybírala jsem z nich i staré knížky – ale třeba ty
německé neprošly rodičovskou cenzurou a jednoho dne zmizely – zase do sběru. Brzy
jsem objevila krásu knížek z první republiky a jejich ilustrací. Všimla
jsem si, kolik starších sestřiček mělo trápení se svými brášky, kolik se
vymýšlelo nových pohádek, ať už v klasickém stylu nebo moderní, jaké
vycházely v Punťovi. Hodně příběhů mělo zvířecí hrdiny. Od pohádek O sivé
holubičce, Dobrodružství veverky Zrzečky až po klasiku Ferdy Mravence, který
vyšel jako dětská knížka už v roce 1936. Všímala
jsem si důrazu, jaký se kladl na výchovu k vlastenectví a hrdosti na naše
předky a slavné dějiny. Ilustracím se věnovala velká pozornost. Výchovné
působení na tělesnou zdatnost, učení se o přírodě, průmyslu a vědě bylo všude, připadalo
mi přirozené. Spíše mne postupem času
okouzlovalo, jak se za té první republiky žilo podobně a že leccos není
až takovou moderní vymyšleností, jak si moji vrstevníci myslí. Třeba tábory,
které by si prý dřív jen tak někdo nemohl dovolit – ale já přece měla románek
„Na slunci a u vody“ s chudou, ale hodnou a statečnou holčičkou na letním táboře? Klučičí příběhy
se skautskou tématikou o tom vyprávěly tuplem. Ostatně, jak začíná Robinsonka,
naše povinná četba 70.let? Dívčím táborem. Jsou
detaily, které jsem přehlížela a neuvědomovala si. Díky organizátorům nedávné konference
o hedrichiádě jsem dostala nápad, který mne přiměl svými starými kamarády
zalistovat a hledat informace. Některé jsem jen ověřila, jiné pro mne byly
nové. Například
ilustrátoři Punti. Za protektorátu se objevil René Klapač – a podívejme, on to
byl světoběžník, který v Americe přičichl k Disneyovkám! Psal také
vlastní příběhy pro děti. Julie Spalová si také dopřála vlastní dětské knížky. Hermína
Týrlová, skromně pod kresleným Punťou nejdříve podepisovaná jako H.T., pro mne
byla skrytá až do koupi jednoho válečného čísla Punti. Mimochodem, ta již
v r.1942 natočila svůj film o Ferdu Mravencovi. O paní Marii Voříškovou, kterou jsem díky
Punťovi hodně obdivovala (dávat skoro sama dohromady měsíčník a pořád veršovat pejskovy
příběhy nebyla jistě legrace), jsem dokonce měla strach. Vždyť Punťa byl hodně
vlastenecký a v jediném válečném čísle, které jsem po čase sehnala, od ní
nebyla ani řádečka! A ejhle, objevila se v dalším ročníku! A nejen to, dnes již
vím, že vydávala dětské knihy i po válce. Měla
jsem ráda i převyprávěné filmy, i když ty zůstaly u babičky na půdě spolu
s červenou knihovnou a ztratily se ve víru času a životních peripetiích.
Už jsem si také doplnila alespoň dvě – a podívejme, Hvězdu na Slunečním ranči
převyprávěla dodnes živým jazykem právě Marie Voříšková! Byl to film
předválečný, se Shirley Temple. Teprve
nedávno, v novém století jsem sehnala několik čísel legendárního Malého
čtenáře a propadla úžasu. On mi leckdo říkal, že Punťa ujde, ale takový Malý
čtenář, to prý byla věc! Jenže kde
k němu přijít? Konečně mi jeden antikvář nabídl neúplný ročník
skoro za hubičku. To jsem si libovala! Ročník 1925/26 a tak zajímavý obsah!
Vázané ročníky pro mne byly cenově nedostupné, ale nevadí, že mám jen „salát“.
Vždyť jsem odmalička zvyklá opatrně a skoro bez dechu listovat křehkými
časopisy. Opakovaně
jsem se vracela k románům M. Tippmannové o holčičce Atě, i když jsem
dlouho netušila, co je to, probůh, za jméno. Dokud jsem nepoznala spolužačku
Vlastu a nedozvěděla se, že to je domácká zkratka. Další spolužačka, Jiřina, po mně zase loudila
půjčení Punti, neboť milovala svou jmenovkyni Skautku Jiřku ze stejnojmenného
románu na pokračování. Alespoň jsem ji kvůli tomu měla častěji u nás, protože
půjčit někomu Punťu, ten rodinný poklad, to prostě neexistovalo. Nakonec jsem
jí půjčila (tajně) všechny tři díly Ati. Dnes vím, že Atiny příběhy končí až její
dospělostí, ale nejspíš by mne už tak netěšily, podobně jako mne zklamal třeba Málinčin
výběr snoubence a nasládlý popis její naivní dospělosti. Ve
výběru knih, které během války vycházely a četly se, který jsem na konferenci
prezentovala, chybí jedna z nejslavnějších, román Burnettové Malý lord.
Ten příběh byl brzy v Americe zfilmovaný a také divadelní hra byla velmi
navštěvovaná (roztomilý malý lord Cedrik byl v Čechíách představován i
např. Juliem Fučíkem). Vydání, které mám, však nemá českého ilustrátora, je i
s obálkou převzat z originálu. Mezi
ztracené a znovu nezískané knihy patří i jedna učebnice, na kterou maminka
často vzpomínala. Malíř Karel Svolinský totiž stvořil knihu, podle níž se
školáčci učili kreslit a malovat. Zjistila
jsem i nenápadné kulišárny. U veverky Zrzečky, která opakovaně vycházela (vím o
dvou jejích dílech, ale poslední dobou potkávám jen reedice prvního), co se
pamatuji, Albastros v roce 1977 ani neuváděl rok prvního vydání. Jako
kdyby malíř Karel Svolinský a spisovatel Josef Zeman (zemřel r. 1950) knihu
vymysleli nedávno. Tenhle
zvyk se u oblíbených titulů táhl dlouho – Ferda Mravenec z roku 1960 se
také obešel bez této informace. Jinde se (také u Albatrosu) uvádělo alespoň
pořadí. Pamatuji se, jak jsme se kdysi mezi dětmi přeli, že „naše“
knížky a „naši“ hrdinové, třeba právě
Ferda, přece nemůžou být tak pravěcí a fousatí, aby si je jako děti četli naši
rodičové! Podobně jsme s nedůvěrou přijímali Foglarovy Rychlé šípy,
zvláště po televizním seriálu. Byly jenom o té dávné době, ale naši, to dá
rozum. Nedokázali jsme tedy informaci o tom, že i naši rodiče nebo prarodiče
měli rádi stejné postavy, zvnitřnit a úplně přijmout. Mnozí hrdinové byli
zkrátka a dobře až příliš NAŠI! Moc
bych si přála, aby také dnešní postavy, vzešlé z našich per a klávesnic,
dokázaly žít tak dlouho a zajímavě, aby si je podobně přisvojovaly další
generace. Aby jejich jazyk zůstal dalším dětem natolik přirozený, že také neuvěří
vlastním rodičům, že tato ohmataná knížka patřila babičce nebo dědovi, když
byli tááákhle mrňaví. Malíř Václav Lehrer (nar.
1905) Studoval soukromě u prof. Peterse a ak. malíře Nechleby. Ilustroval
několik dětských knih a leporel, převážně akvarely. Václav Koukolíček (20.5.1900 Zlonice- 1967 Rokycany) (Pravděpodobně)
sochař, výtvarník. Absolvent UMPRUM Praha, žák prof. Mařatky a Štipla.
Podnikl studijní cestu do Mnichova, Drážďan, Paříže a Itálie. Tvůrce pomníků,
plaket, bust, soch a plastik. Hermína Týrlová (11.12.1900
- 3.5.1993) byla zakladatelskou osobností českého animovaného filmu. Před
válkou se u Punti podepisovala pouze „H.T.“ a nebyla jmenována v tiráži.
Po zákazu dětských knih animovala loutkový film s Ferdou Mravencem.
Později světově proslula svými krásnými animovanými filmy. Točila je až do
svých 86 let. Dokázala oživit uzel na kapesníku stejně dobře, jako kousíčky
vlny (Vlněná pohádka). René A. Klapač se
narodil v roce 1905 Paříži a delší čas žil i v Americe, kde zřejmě okoukal
způsoby kreslení a tvorby komiksu. Od protektorátu provázejí například
nejznámějšího Punťu iniciály "R. K." Kromě Punti (a leporela
z roku 1946) kreslil Klapač i komiks Chundeláček pro Malého čtenáře a v
roce 1947 ještě nakreslil obrázky ke knížce Marie Voříškové O chytrém selátku.
Také se věnoval olejomalbě. Cyril Kotyšan (nar.
1899) Akademický malíř, spjatý hlavně s časopisem Srdíčko. Byl autorem
ilustrací i vystřihovánek. Ilustroval mnoho (hlavně dětských) knih, ale maloval
i samostatné obrazy. Jsou známy jeho pohlednice s vánoční a velikonoční
tématikou, namaloval i papírový Betlém. František Smatek Akademický malíř, narozený v Žiželicích. Maloval plakáty (například reklamy pro Baťu), ilustroval knihy, od Léona Cliftona až po ty nejznámější, po dětské knihy s dobrodružstvími Marbulínka. František Klimeš (Franta) (14.8.1906-13.2.1966) Narodil se ve
Sttugartu, zemřel v Čechách. Byl především sochařem. Jmenovec známého
malíře Prahy, který zemřel r. 1916. Marie Fischerová – Kvěchová Narodila se 24. 3. 1892 v
Kutné Hoře. Po pražské Uměleckoprůmyslové škole navštěvovala malířské školy
„Cola Rossi“ a „Croquis“ v Paříži. Základem a zdrojem její tvorby (zemřela v
dvaadevadesáti letech, 2. 6. 1984) bylo lidové umění, děti a jejich svět. Je
autorkou souboru 25 studií lidových krojů. Na výstavě dekorativního umění v
Paříži roku 1925 byly její práce oceněny zlatou medailí. Pohlednice
s jejími obrázky se vydávají dodnes. Procházka František Narodil
se 11.6.1911 v Přerově, zemřel 28.12.1976 v Čelákovicích (Praha-východ).
Byl to známý ilustrátor, mykolog, malíř a také pedagog Zezula Rudolf Narodil
se 16.2.1912 v Sokolnicích (Brno-venkov), zemřel 22.11.1979. Byl to známý malíř, grafik,
ilustrátor. Hodně se věnoval loutkářské scénografii, v jeho tvorbě
převládají figurální motivy. Jeho
ilustrace nalezneme v řadě knih pro děti a mládež. Adolf Zábranský Narodil se 29.11. 1909 v Rybím, zemřel 9.8.1981
v Praze. Učil se u Františka
Kysely a Willy Nowaka. Vyzdobil mimo jiné Hrzánský palác, ale tady byla část
výzdoby po r. 1990 odstraněna. Dnes má
pro nás největší význam jeho tvorba pro děti, ilustrace knih. V roce 1972
získal čestný diplom ceny Hanse Christiana Andersena. Provazník Jan (1901-1978),
severomoravský výtvarník, grafik, ilustrátor, jevištní výtvarník, malíř.
Narodil se v Brně, kde vystudoval UMPRUM, od roku 1936 žil a působil
v Ostravě. Nejznámější je právě jako ilustrátor dětských knih. Karel Svolinský Narodil
se 14. 1.1896 ve Svatém Kopečku u Olomouce, zemřel 16.9. v Praze, vyučený
řezbář. Potom studoval UMPRUM, obor sochařství, pokračoval studiem grafiky a
nástěnné malby. Již v roce 1924 získal Národní cenu za výtvarné umění a po
válce učil a vysoké škole umělecko-prům. v Praze. Nejznámější jsou jeho
kresby, inspirované folklórem. Je tvůrcem mnoha Ex libris, plakátů, bankovek,
známek. Divica Landrová (1908-1982)
Akademická malířka, grafička, ilustrátorka mnoha dětských knih a také knih
s duchovní tématikou. Nejznámější jsou její černobílé ilustrace.
V padesátých letech spolupracovala také s filmem, objevuje se
v tiráži knih hodně v 60.letech. Miloš Novák 16.
1. 1909 se narodil malíř a
ilustrátor, který svoji rozsáhlou tvorbu zaměřil především na ilustrace
dobrodružství pro děti a mládež, sci-fi – ať už v knihách, časopisech,
novinách. V období let 1970 – 1973, kdy v novinách Svobodné slovo, v dětské
příloze Slovíčko, vycházely na pokračování příběhy Rychlých šípů v próze,
doprovodil 13 dílů svými ilustracemi. Zemřel 19. 9. 1988. Jan Černý-Klatovský Narodil
se r. 1906 v Klatovech. Kreslení studoval na ČVUT, Během války ilustroval
několik dětských knížek, např. Olgy Fujerové,
Jarmily Kaslové. Byl také malíř – krajinář, ceněný pro preciznost své
tvorby. Vytvořeno: 2012-06-23 :: Vytvořil: Anna Šochová :: Přečteno: 19919
Úpravy článku:
[ Vrátit se nahoru ] Komentáře[ Chci přidat komentář ]
Přidat komentář...[ Nahoru ]
[ Návrat nahoru ]
|
1. Tak jsem se vrátila
2. Jak jsem psala ministryni 3. Naděje? Dýchat jen lehce 4. Starý rozhovor pro Howard Horror 5. Srpen končí Nejčtenější... 1. Jarování (85051) 2. Ztráta paměti (52092) 3. Kdo jsem (20143) 4. O starých dětských knížkách a časopisech (19919) 5. Karam 2.část (15790) 6. Co může potrápit I. (13215) 7. Sladké tajemství (11508) 8. Bylinky, léčivky, recepty (11242) 9. Lucinčina bačkorka (10420) 10. Co může potrápit II. (10338) Všechny povídky :: Všechny články Poslední komentáře... Další weby... :: :: JiHei :: Oldwomen :: :: von Rammstein :: Literární západ :: Érův blog :: Romány zdarma :: Holka Julka :: :: Obec spisovatelů :: --------- x. www.ferror.wz.cz Návštěvnost... Dnes: 21 Celkem: 232776 Spuštěno dne: 8. ledna 2007 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
© Všechna práva vlastní Anna Šochová, bez jejího souhlasu se obsah ani obrázky nesmí kopírovat na jiné weby. Web vytvořil v roce 2007 FERROR | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Reklama: |