koště Anny Šochové
Úvodní stránka :: O mně :: Povídky :: Články :: Rady :: Román :: Kniha návštěv :: Kontakt Nejnovější články ...
Která věc je v domácnosti nejdůležitější?
 
107
 
108
 
127
 
622

Vítejte u nás na Koštěti



Bylo MDŽ a byl docela milý týden. Troufám si tvrdit, že jsem právě to MDŽ prožila výjimečně i díky setkání se starší paní, která kdysi působila v naší vesnici. To měla ještě starostu a školu a školku, dnes je to jen takový přívěsek k Hranicím.

Pověděla jsem něco málo o tom, co jsem ještě znala poté, co odtud odešla, ona mi zase vyprávěla leccos o sobě. Bylo to setkání z řady těch, které si uchovávám jako drahokam. Určitě bych se s ní ráda setkala znovu.

Šperčíček jiného typu pracovní týden završil. Bylo to dobré na procvičení krku, občas to potřebuji, aby mi obratle nezatuhly. Jeden pán si na mé pracoviště stěžoval ministryni a ta to dala na přešetření odpovědné instanci. Jsme v klidu, protože naše práce byla v tomto ohledu velmi dobrá. Ba dokonce, co se týče časových údajů, byli jsme bleskoví. Dokonce jsme k danému člověku poslali pána s pomůckami, aby společně určili, zda se něco hodí, zda má o některou věc požádat. Něco jsme mu i doručili domů, aby s tím neměl starosti. Jeden den něco přišlo, druhý to měl zpracované. Náhoda, prostě bylo fajn, že to jde. A on si stěžuje… Zvědavá kolegyně se mrkla na internet a hlásila, že ho tam ze všech sil podporuje dcera, které naše práce vytáhla zatraceně velký trn z paty. Protože jsme práci neodbyli, má dnes celá rodina, z čeho žít. Seděla tu štěstím celá dojatá – a teď prý: jen jim to, táto, dej!

Logika života velí, abychom jim někdy dali vědět, že jsme se s jejich problémy potýkali, jak to šlo – paní jsme jistě my do dluhů nenatlačili. Logika služebního řádu říká, abychom se usmívali, byli milí a činili se, kdykoliv přijde další věc. Jakoby nic. Což jsme dělali již po prvních stížnostech a nadávání do telefonu. Nebo při výčitkách, chrlení strachu z toho, co bude dál. Vyslechli jsme, povzbudili, utěšovali. Budeme zase, jsme profíci. Jen toho soucitu (ještě k další oblasti) přibude.

Vlastně to není poprvé, co jsem se s podobným přístupem setkala. Tu a tam jsem radila po internetu, abychom třeba nakonec společně došli k závěru, že když je člověk OSVČ, neplatí si sociální, má potom holt ten nízký důchod. (Na který se mu skládají také všichni ti pracující, kterým nadává.) Pozdě bycha honit a ruku natahovat. Nebo že je sice člověk lecčeho neschopný, ale pokud jde o příspěvek na péči, další nemoc jeho možnosti nezměnila jinde, než ve dvou nebo jen jedné již dříve uznané oblasti. Pokud se tedy například pouze pohybuje hůře, je krmen místo rozkrájené stravy, nic se nezmění. Má to Pánbu lecjakou čeládku!

Co mne se týče, převažují lidé skromní, co se spíš oddělají, než přiběhnout pro dávku a třeba ještě nějakou potíž nahrát. Takže od vzpomínek na milejší stránku setkání přejdu k tomu, že jsem už celý rok babičkou a tenhle víkend to hodláme s naším běhajícím špuntem oslavit.

Přeji vám všem, aby vás povzbuzovalo plíživé jaro, ba i s tím deštěm, co dá vláhu všemu zelenému. Aby každá morousovina nebo dokonce blbost lidská polehla a nechala se překrýt čímkoliv příjemným.

Anna Šochová

11.3.2017


© Všechna práva vlastní Anna Šochová, bez jejího souhlasu se obsah ani obrázky nesmí kopírovat na jiné weby.
Web vytvořil v roce 2007 FERROR
Reklama:
ADMIN