koště Anny Šochové
Úvodní stránka :: O mně :: Povídky :: Články :: Rady :: Román :: Kniha návštěv :: Kontakt Nejnovější články ...
SEZNAM KATEGORIÍ / Články / Františka Vrbenská

Františka Vrbenská

Povedlo se mi Františce blahopřát o týden dřív, prostě jsem přetočila diář. A potom mi došlo, že nikoliv napravením, ale tím správným počinem bude, když o ní dám vědět světu.



Napadaly mne desítky nadpisů, když už tu musí nějaký být. Třeba „Dobrá víla“. Je to omšelé, ale kdybyste to nadhodili mezi příznivci fantastiky a české literatury vůbec, hned zareagují: „A cože je s Františkou?!“ Zvolila jsem nakonec to nejjednodušší, nejprostší a přitom všeříkající, její jméno. Stala se pro spoustu lidí živoucím důkazem oné drobné každodenní práce, kterou dělá jen tak mimochodem, ale přitom každý díl těch činností jako kousek skládanky vrůstá a zpevňuje se do základů, na kterých stojí dnes lecjaké fungování české poezie a prózy.

Františka Vrbenská je zkrátka pojmem a pokud její jméno neznáte, jste chudší víc, než jste si dosud mysleli. Celá desetiletí přednáší na různých fórech o historii mnohem barevnější i voňavější, než bychom si představovali v nejživějších snech. Má neuvěřitelný rozsah témat a také vynikající paměť, umí sáhnout do lecjakých archívů, aby ilustrovala a překvapovala, ale také předložila cosi k pobavení. Vyprávím nejdříve o přednáškách, protože díky nim jsem k ní začala vzhlížet a později jsem měla tu čest a radost několik spolu s ní připravovat – a nemyslete si, není to nic jednoduchého. Byť se stokrát omluví, že pozměňuje původní vizi, tlačí vás a argumentuje, dokud to nemá správnou úroveň. Je přepečlivá a nechce opominout nic, co téma dokresluje a provokuje k dalšímu zamyšlení. Spolupráce s ní je zkrátka dobrodružstvím dalších poznání.

Františka Vrbenská je nejenom bytostí, rozdávající radost z poznání, pochopení a objevování i tam, kde si leckdo může být jistý, že všechno dávno věděl, ona je knihovnicí v jádru svého bytí. Zná snad všechno, co kdy kdo napsal a složil – anebo o tom alespoň četla a slyšela. S onou neuvěřitelnou pamětí si vybaví cokoliv, včetně osobností, které se kolem v té době mihly, s okolnostmi a událostmi, které souvisejí. Pokud přece jenom nalezne cosi, co uniklo jejímu zkoumavému zraku, nutně potřebuje všechno odsunout a daná písmenka projít, pokochat se jimi a uložit je do některého z milionů pečlivě označených šuplíčků v paměti. Jsem svědkem takové nebývalé události – vlastním knížečku, o níž předtím nevěděla – ale už je tam, mezi ostatními. Sluplá jako malina, vychutnaná, zařazená. Poté zvedne oči, spokojená s doplněním svých regálků, a je připravená vrhnout se do dalších dobrodružství – ať v rámci literárních společenství, ochrany zvířat, ekologie, etologie, sociální antropologie, samozřejmě historie ze všech možných stran, záhad, komparsu historických filmů… A v posledních letech oddaná také báječným dnům s rodinou, zejména babičkování. Neměla problém vyzkoušet si i záskok za pedagoga ve třídě s dětmi se speciálními potřebami. Bylo to pro ni jako otevření dalších dveří, když studovala odbornou literaturu a přemýšlela nad přípravami.

K Františce se obracejí desítky lidí o radu ať s tvorbou nebo životními peripetiemi. Je laskavou vrbou, rádkyní i těšitelkou, jistotou pro nešťastné hromádky, drcené jobovkami. „Potřebuje podpořit“ bývá heslem jejích dní. Sama zná mnoho propadů a úzkostí, marných nadějí. Dokáže lidi spojovat a nadchnout. Jenom na sebe příliš nehledí a raději zůstává v pozadí, kuje tiché pikle v koutku a nijak se neprosazuje, nedere do popředí. S těmi pikli si na ni vzpomeňte, až zase někdo bude dumat nad Máchovou vizí roku 2000. Pořád se tu a tam spekuluje, co se Karlovi Hynkovi mohlo stát, že snil tak přesně o budoucnosti. Vy už však odteď víte, že za citací těch popisů na vás potměšile pomrkává právě Františka. Starý hříšek, důkaz jejího smyslu pro humor – i dokonalé práce s fikcí.

Psaní si ji našlo velmi brzy a rozhodně ji nehodlá pustit ze svých drápků. Ty sice mění léty svůj vzhled, od plnicích per až po jednotlivé současné klávesy, ale drží ji pevně v jakémkoliv tvaru. Má je zaryté až ke kostem. Někdy to i bolí, když nápad potřebuje růst a přece jenom není dost času a klidu. Přesto se do světa rozlétávají odborné články, recenze, povídky a vyprávění (ve společné knize s K. Dudkem Ztracené dějiny Prahy), romány (naposledy s L. Lukačovičovou Hořící kůň, s K. Doležalem Vítr v piniích) – a pozor, také vysoce ceněné básně.

Jistě není náhodou, že právě těsně před jejími dnešními narozeninami vyšla sbírka veršů Františky Vrbenské a Vladimíra Stibora „Polibky nepřátel“. Děkuji panu Stiborovi za velikou zásluhu, že z Františky dokázal vytáhnout celý vějíř básní. Předtím jsem se mohla těšit jen ojedinělými střípky její lyriky. Více jich obsahuje pouze jedna sbírka v mé knihovně, kterou vydala společně s Olgou Nytrovou v r. 2017. Jmenuje se „Instrukce k věčnosti“ a sama Františka k ní uvádí: Poezie a fantastika jsou blíženci, spojení snu a každodenní reality. Magie slov slouží zkoumání minulosti, budoucnosti – i našeho vlastního nitra. Nejsou verše samy o sobě zaklínadly?

S vírou, že se občas více zamyslí nad svým zdravím a upřímným přáním dalších tvůrčích sil (což je, samozřejmě, ode mne značně sobecké, ale velice důležité pro nás všechny), spokojenosti a štěstí do dalších dní a let jsem zalistovala právě tou zmíněnou předposlední sbírkou. Františčiných článků, povídek a románů potkáte desítky, ale verše? Jsou vzácné.

Dárek od slečny Pandory

Mám naději

Duhovou sazeničku

Prý vyraší lístky

Zelené vějíře

Problém

Kam s ní

Abych o ni nepřišla

V květináči ji zebou koříínky

Z klece se protáhne

V akvárku se cítí osamělá

Pod hrncem je tma

Za obrazem plocho

V knížce ojídala stránky

roste

Potvůrka

Sedí v mém křesle

Na mém polštáři

Pije můj rum

Děkuji, Františko, že Tě mám. Že ve mne věříš a patřím ke Tvým přátelům.

Vytvořeno: 2020-08-01 :: Vytvořil: Anna Šochová :: Přečteno: 10

[ Vrátit se nahoru ] Za obsah komentářů nese zodpověnoust jejich autor. Pokud text příspvku bude mít rasistický, xenofobní nebo jakkoliv nevhodný obsah, pak bude odstraněn a poskytovatel služeb autora o tomto informován.

K článku zatím nejsou žádné komentáře. Můžeš být první

Přidat komentář...

Jméno: TIP: Pokud nad smajlíkem chvilku podržíte kurzor, zobrazí se vám zkratka, kterou napíšete do zprávy
                                                                       
Smajlíci jsou převzati z grafika.profitux.cz
Email:
Web:
Komentář:
Antispam filtr: Jednoduchý příklad:
Osm kráte dvěma = (číslem!)

1. Strakatice
2. Zahrada VIII
3. Nehoráznosti
4. Kolo nebo kolotoč osudu?
5. Františka Vrbenská



Nejčtenější...
1. Jarování (83864)
2. Ztráta paměti (28816)
3. O starých dětských knížkách a časopisech (18481)
4. Kdo jsem (17747)
5. Karam 2.část (13691)
6. Co může potrápit I. (11897)
7. Sladké tajemství (10239)
8. Bylinky, léčivky, recepty (10058)
9. Co může potrápit II. (8945)
10. Lucinčina bačkorka (8855)

Všechny povídky :: Všechny články


Poslední komentáře...








Další weby...
:: Potápeč
:: JiHei
:: Oldwomen
:: Vanilka
:: von Rammstein
:: Literární západ
:: Érův blog
:: Romány zdarma
:: Holka Julka
:: STOP myším
:: Obec spisovatelů
:: ABECEDA
---------
x. www.ferror.wz.cz
Potápěč :: váš dýchací přístroj ve světě literatury



Návštěvnost...
Dnes: 12
Celkem: 179951

Spuštěno dne: 8. ledna 2007


WebArchiv - archiv českého webu
© Všechna práva vlastní Anna Šochová, bez jejího souhlasu se obsah ani obrázky nesmí kopírovat na jiné weby.
Web vytvořil v roce 2007 FERROR
Reklama:
ADMIN