Jsem popleta

Dnes mám konečně alespoň něco hotového. Nemyslím tím první kolo Daidala, když jsem připravila finalisty pro porotu. Mám na mysli to, co jsem považovala za souběh.

Každému je jasné, že sedět u doktora není žádný med. Tudíž jsem se radovala, že v celkem slušnou dobu, kdy je po uzávěrce XB-1, zaskočím na odběry a rovnou mi šoupnou druhou vakcínu. Hezky jsem se připravovala, byla nervózní - a pro jistotu koukla do průkazky. A málem mne omejvali. Tak ještě na lísteček od prvního bodance. A málem mne omejvali znovu! Já si pamatovala, asi během domlouvání se sestrou a doktorem, že to bude 5.8. oboje. Jenže ouha, vakcína měla být týden předtím, když jsem se příjemně poflakovala po Praze, a odběry týden po osmém!

Ono to vlastně nevyšlo tak špatně. V tu dobu jsem ještě pokašlávala, to by nebylo zrovna nejlepší. Takže jsem alespoň jeden termín stihla - a neptejte se mne, jak je možné, co jsem si napsala do diáře, kde jsem to vzala. Nevím, jen se dohaduji. Posypala jsem si včera hlavu popelem a byla jsem promptně pozvána na vakcínu dnes. A že mám rovnou počkat na doktora. To se mi moc nechtělo, ale budiž. Dnes mi sestřička sdělila, že doktor teprve vyjal na návštěvy, dopolední ordinaci přetáhl, druhá sestra ani nešla pryč. Počkala jsem déle, než akademickou čtvrthodinku a šla si nakoupit - bylo fajn, že mne manžel může s nákupem odvézt.

Kontrola počká, já se doma nalila čajem, trochu kolem krouží bolest hlavy. Šíleně mne svědily nohy pod kolenem, což ustoupilo po namazání koňskou mastí. Uvidím zbytek. Prý se tělo ochřipkuje během noci... Ale když já bych si zítra chtěla užít vnoučky! Tak mi držte palce.

Dobhrou noc - a když něco zkaňháte, ať se ukáže i vám, že to k něčemu přece jenom je.

Anna Šochová

12.8.2021