Zlaté kapradí

V noci bylo možné se někam vydat za pověstí a hledat ochranné kouzlo, poklady a moc. Já nemusela, protože jsem měla většinu svých pokladů hezky po ruce. Oslavili jsme narozeniny jednoho z potomků a sešli se všichni, kdo zrovna nemuseli být v práci. Ale připili jsme i tomu, který měl jmeniny.

Maminkovsky jsem si to užila, protože jsem kolem krmení pobíhala už od deseti. Ne, že bych to moc přeháněla, dort Marlenka byl upečený někým jiným, jen si čekal v krabici. Naplácala jsem na něj domácí pribinák, ještě zbylo pro vnoučka, ozdobila našimi jahůdkami a bylo. Listové těsto za mne také vymyslel někdo jiný, já ho jen vyválela, pomazala mixem syrečků a vajíčka, smotala do závinků a dala péct. Ještě nakrájet meloun, házet maso na mříž do krbu a nakonec nad žhavým udělat pár nových brambor… Jojo, bylo to dobré a mizelo to, i když jsme nehodlali být přežraní. Prostě chuťovky. Bylo to velmi příjemné odpoledne a podvečer. Potom ještě následovala malinká radost z další úrody. Jahůdky se snaží, zrajou, překvapivě v množství, jaké jsem nečekala – třebaže nejsou nijak rekordně obsypané.

Ba i psiska byla celkem spokojená, dostala dobroty a kostičky, jenom Chlapíček po první porci trávy od vnoučka začal stávkovat a kamínky už vůbec nebaštil. Naopak průzkumu jeho bobků jsme zabránili, vnouček nezjistil ani konzistenci, ani chuť. Zato se mu líbilo na travnaté pláni, jakou doma nemá. Další kolínka tepláčků rozdrbaná. A mohla jsem ho chvíli mít na klíně, aniž řval! Mne prostě zná nejmíň.

Povedlo se mi dokonce chvíli pracovat na textu odborné knihy, má již kolem stovky normo. Uff.  Stihla jsem proletět – nikoliv komínem – celým domem odshora dolů a vytírat, utírat a podobně v míře najednou značně obsáhlé. Prostě den plný aktivit, co se mi jindy rozloží do více dnů. Jen jsem si připravila dost blbých aktivit typu žehlení a spravování. Moc na to teď ruce nemám, to se ještě povleče. A ty hory připraveného jsou vidět.

Je tedy čas vypustit nějaká další písmenka. Zdá se, že můj článek v rezidenční péči se kolegyním líbí, v červenci vyjdu v Psychologii Dnes a už abych koukala, kam zase vlezu. Koukám, samozřejmě. A také chystám další dvě přednášky s Františkou a jednu svou do Chotěboře.

Přeji vám všem, aby se dařilo, na co sáhnete a aby se vám vaše osobní poklady a pokládky odhalovaly líp, než pouze s pomocí pohádkového bejlí. Leccos míváme před očima, ale hodnotu si neuvědomujeme.

Anna Šochová 25.6.2017