Nedělní hodnocení

Jak si člověk plánuje…

            …a moc mu to nevychází? Znáte to, viďte? Dnes na konci víkendu si říkám, že jsem měla docela splnitelné úmysly. Jenže mi jeden den bylo velmi šoufl, další den trochu špatně a třetí den mi to docela slušně začalo psát. Na slimejše jsem se nedokopala, když příjemně pršelo a měla jsem šanci jich dost posbírat – ale psala jsem a psala. Knížka o práci se seniory už dostává tvar.

Když mi bylo špatně, propotila jsem i matraci a další noc znovu. Nemělo smyslu to pořád převlékat, tak jsem vše usušila – a ejhle, dnes už bylo dobře. Právě to vítr vyfoukává a já hlídám, aby zase nezačalo pršet.

Já už fakt podezírám svou lepší polovičku, že když nejsme spolu, musím to nějak odstonat. Několikrát mi bylo blbě v Praze, několikrát, když jsem si hodlala užít víkend doma jen tak, sama. Já mám sice nárok na to, být čarodějnice a něco zamiklíkovat, přinejmenším věkový a tak porůznu, ale spíš si leccos odskáču, jako kdyby mi někdo nepřál, abych si udělala třeba mejdan.

Přesto bych měla být poměrně spokojená. Když si spočítám, co jsem nějak udělala, byť to opět byly činnosti náhodné, předem neplánované, nepromarnila jsem dny, které se mi tak pěkně nabídly. Jenom těch pár věcí, co už vlastně hořely, je zase odsunutých. Mám to já s tím plánováním ale trápení!

Tak víte co? Všichni jsme zdraví, pokecala jsem si s prima lidmi, do práce mám hotovou svačinku, chlapcům se akce zadařila, je krásný večer a nebe vypadalo jako vykouzlené. Končí hezký víkend a jdu se zabořit do voňavých peřin. A okno už může být otevřené, bude se spát jako na obláčku – však jsem brala o víkendu zodac, takže mám hladinku a nebudu v práci oblbnutá. Potěšila jsem se několika verši své přítelkyně, vyplela záhonek, co jako jeden z mála vypadá k světu, ostříhala většinu šeříků…

Přeju i vám, ať se vaše bilance také posunou směrem k lepšímu. Kdyby na chleba nebylo, tohle musí vyjít! Dobrou noc a lehké sny.

Anna Šochová

4. června 2017